Dostáváme se do doby polyglotů

Neil Madden uvádí, že naučit se celou řadu různých jazyků je jednodušší, než si myslíte

Kdyby vám někdo řekl „flisni me mua“, věděli byste, co to znamená, nebo alespoň jakým jazykem na vás mluví? Evropské jazykové dědictví je s cca 225 původními jazyky bohaté a rozmanité, a to je hodno oslavy. Ale jak dobře jde Evropanům osvojovat si jazyky svých blízkých (a vzdálenějších) sousedů? Mnoho Evropanů se domnívá, že znalost jednoho jazyka je postačující. Přibližně polovina až dvě třetiny celosvětové populace je však do určité míry bilingvní a velký počet lidí je plurilingvní ( vícejazyčný), tzn. má určitou znalost několika jazyků (pasivní porozumění, psaní, konverzace…).

Plurilingvismus je pro člověka mnohem přirozenější než monolingvismus. Miliony lidí se domnívají, že kromě své mateřštiny žádný další jazyk neznají, ale celá řada z nich jiný jazyk do určité míry ovládá. Dnes jsou možnosti naučit se novému jazyku větší než kdy předtím. Rada Evropy ve snaze podtrhnout význam učení se jazykům ustanovila Evropský den jazyků (EDJ), který se každoročně slaví 26. září. Cílem EDJ je podporovat vícejazyčnost. Vícejazyčnost není nic nového ani neznámého. Je běžnou součástí každodenního života celé řady národů v Africe a Asii a je běžná i v některých koutech Evropy, zejména v Beneluxu a ve Skandinávii či v oblasti Středozemního moře. Vícejazyčnost neznamená, že bychom měli strašit lidi a tvrdit jim, že by se měli snažit dostat se na úroveň rodilého mluvčího. Jejím cílem je dorozumět se podle vašich vlastních potřeb a požadavků. Mezinárodní šíření angličtiny zdá být velmi silně na postupu a z průzkumů vyplývá, že naučit se angličtině alespoň na určité úrovni je prioritou pro největší počet studentů cizího jazyka (podle průzkumu Eurobarometru každý třetí člověk uvádí, že se anglicky domluví).

I když však tohoto cíle dosáhnete, není žádný důvod, proč u angličtiny také skončit. I celá řada dalších jazyků je cenným nástrojem pro to, abychom získali maximum životních zážitků, ať již pracovních, anebo jednoduše při cestování. Jednou z ironií globalizovaného světa je, že by se význam znalosti angličtiny mohl v budoucnu snížit. Jak bude více a více lidí ovládat tento jazyk, z něhož se stala jakási moderní „lingua franca“, bude ruku v ruce s tím nabývat na významu schopnost mluvit i dalšími jazyky. Rodilí mluvčí angličtiny budou muset na trhu práce i v systému vzdělávání soupeřit s kandidáty, kteří ovládají svou mateřštinu a navíc ještě angličtinu, a kteří mimoto mají často v malíčku i obstojné znalosti třetího či čtvrtého jazyka. Jazykové znalosti však nemají jen ekonomický přínos. Podněcují nás k tomu, abychom byli otevřenější k ostatním a k jejich kulturám a postojům, a umožňují větší mentální flexibilitu, neboť nám předkládají různé způsoby vnímání světa a tvárnost úhlu pohledu. Neměli bychom podceňovat ani další hodnotu související s osvojováním cizích jazyků, která spočívá v tom, že nám cizí jazyk umožňuje nahlédnout do jiných lidí, kultur a tradic cizích zemí. Lidé, kteří se umějí bez problémů dorozumět s lidmi z jiných kultur, jsou zpravidla také tolerantnější. Mimoto je důležité si uvědomit, že znát jen svůj vlastní jazyk znamená být závislý na jazykových dovednostech a dobré vůli druhých. Učit se používat další jazyk je mnohem více než jen osvojovat si užitečnou dovednost – je to též výrazem úcty pro identitu a kulturu druhých a výraz respektu pro rozmanitost.

Rada Evropy zahájila program umožňující lidem zdokonalit se v ovládání cizího jazyka. Projekt s názvem Evropské jazykové portfolio si klade za cíl motivovat studenty, uznat jejich snahu rozšířit a diverzifikovat jazykové dovednosti na všech úrovních a zaznamenávat osvojené dovednosti, na které se lze posléze odvolat např. při přechodu do vyšší úrovně kurzu či při hledání zaměstnání doma nebo v zahraničí. Studenti mohou v tabulce posoudit své dovednosti – porozumění, čtení, mluvení a psaní – a ohodnotit je podle šesti evropských úrovní znalosti cizího jazyka. Tyto normy přijaly za své hlavní certifikační orgány v Evropě, celá řada členských států i EU, zejména jako součást programu Europass, což je systém, který usiluje o to, aby byly dovednosti občanů v jednotlivých členských státech posuzovány transparentněji a byly vzájemně srovnatelnější. Jedním ze základních stavebních kamenů Evropského dne jazyků je posílit pohled na učení se cizím jazykům jako na celoživotní proces. Dospělí jsou mnohdy přesvědčeni o tom, že když během své školní docházky nevyužili (či dokonce zahodili) příležitost osvojit si nový jazyk, je nyní příliš pozdě, aby nyní začali znovu. Ale to vůbec není pravda. V celé Evropě jsou pro zdokonalení jazykových dovedností k dispozici výukové kurzy, programy a techniky (knihami počínaje a CD-ROMy konče). Často však chybí osobní motivace překonat strach z učení se cizímu jazyku. Mnoho lidí naopak rozvíjí svoje jazykové dovednosti až poté, co opustí školu či univerzitu. To není zas až tak překvapivé, neboť učení se cizímu jazyku ve škole zpravidla vnímáme jako povinnost spíše než jako příležitost. Hodnotu cizích jazyků zjistíme často až tehdy, když začneme zkoumat okolní svět a vydáváme se tam ať již pracovně, anebo ve svém volném čase. A ještě pár povzbudivých slov závěrem: každý další jazyk, který se naučíte, se vám bude učit snáze. Takže až zvládnete svou první várku, a líbila by se vám třeba ještě maďarština či kantonské nářečí, jděte do toho.

Pokud chcete rozvíjet své jazykové dovednosti a dozvědět se o Evropském dni jazyků více, na následujících internetových stránkách naleznete užitečné informace:

Mimochodem, odpověď na otázku uvedenou v úvodu je „mluv se mnou“ a je to albánsky.

Neil Madden je novinář na volné noze žijící ve Štrasburku