en  fr  cs  de  et  el  es  ga  hr  it  pl  ro  sq  sk  sl  sv  nn  sr  bs  lt  mk  lb  nl  hy  pt  tr  da  bg  fi  hu  ka  lv  eu  ca  ru  gl

Často kladené dotazy týkající se znakového jazyka

01

Slovo neslyšící (anglicky „deaf“) se v angličtině někdy píše s velkým počátečním písmenem a jindy s malým. Je pro to nějaký zvláštní důvod?
Ve vědním oboru, který se zabývá neslyšícími, se v angličtině píše ve slově „deaf“ velké písmeno na začátku slova proto, aby se vyjádřilo příslušenství ke komunitě neslyšících a akcentovalo se používání původního znakového jazyka jakožto primárního či upřednostňovaného jazyka. Slovo „deaf“ s malým počátečním písmenem značí lidi, u nichž byla lékařem potvrzena ztráta sluchu, avšak kteří se za členy komunity neslyšících nepovažují a kteří ani nemusejí používat původní znakový jazyk (viz anglicky psaná publikace s názvem Signed Languages in Education in Europe – a preliminary exploration z pera Lorraine LEESONOVÉ, která vyšla v Dublinu a kterou v roce 2006 vydala Rada Evropy).

02

Jsou všichni uživatelé znakového jazyka neslyšící nebo nedoslýchaví?
Ne. I děti neslyšících také často umějí znakovat a rodný znakový jazyk jejich rodičů je jejich prvním jazykem ještě před jakýmikoli mluvenými jazyky. Kromě toho se naučí znakovat i rodiče a sourozenci neslyšícího dítěte, aby si usnadnili komunikaci s ním. Mimoto existuje i celá řada lidí, kteří si osvojí znakový jazyk ve svém volném čase, protože se chtějí kamarádit s neslyšícím či se chtějí stát tlumočníky znakového jazyka, anebo je znakový jazyk jednoduše zajímá.

03

Existuje jeden univerzální znakový jazyk?
Ne, neexistuje. Existuje mnoho variet a v dané zemi zpravidla může být více než jeden znakový jazyk, stejně jako je tam i více variant mluveného jazyka. V Belgii např. existují dva znakové jazyky (francouzský belgický znakový jazyk a vlámský znakový jazyk) a nejinak je tomu i ve Španělsku (španělský znakový jazyk a katalánský znakový jazyk). Kromě toho existují i různé znakové jazyky v zemích, kde je jen jeden mluvený jazyk, jako tomu je např. ve Velké Británii a v Irsku. To je dáno historickým vývojem, který se liší od vývoje mluvených jazyků.

04

Existují rodiny znakových jazyků (podobně jako u mluvených – např. rodina románských či slovanských jazyků), které umožňují vzájemné porozumění?
Ano, rodiny znakových jazyků existují. Např. někdo, kdo zná německý znakový jazyk, porozumí rakouskému či holandskému znakovému jazyku snáze než někdo, kdo ovládá italský znakový jazyk. Oproti tomu britský znakový jazyk se výrazně odlišuje od všech ostatních evropských znakových jazyků a je příbuzný pouze australskému znakovému jazyku.

05

Existuje nějaká mezinárodní forma znakového jazyka, která by mohla být označena jako "lingua franca"?
Existuje mezinárodní systém pro komunikaci nazývaný International Sign (IS). Pravidelně se používá na mezinárodních konferencích a na setkáních s účastníky, kteří nekomunikují společným znakovým jazykem. Tento pomocný jazyk se mezi uživateli znakového jazyka z různých zemí skutečně používá jako lingua franca, a to i ve spontánní konverzaci. Nedá se však srovnávat s esperantem, protože to není jazyk jako takový. Nemá pevně danou gramatiku ani slovní zásobu a výrazně se opírá o gesta, která mají význam pouze v daném kontextu, a využívá slovní zásobu z mateřštiny znakující osoby. To znamená, že význam znaků se zpřesňuje až v komunikaci a často se pro popis nějakého pojmu používá více než jeden znak, aby nedocházelo k nedorozumění.

06

Jsou znakové jazyky prostým vyjádřením mluvených/psaných slov?
Ne. Jsou to plnohodnotné jazyky se svou vlastní gramatikou a syntaxí. Stejně jako v jiných jazycích i ve znakových jazycích najdeme těžko přeložitelné idiomy a určitá slova, pro něž neexistuje žádný doslovný překlad do druhého (znakového) jazyka.

07

Existuje v každém jazyce standardizovaná podoba znaků a různé „dialekty“ znakového jazyka podobně jako u mluvených jazyků?
TNapříč celou Evropou se objevily pokusy standardizovat znakové jazyky. Stejně jako u mluvených jazyků nebyly však tyto snahy korunovány úspěchem a dialekty i nadále přetrvávají. To je mimo jiné dáno tím, že školy pro neslyšící se nacházejí v různých koutech země a používají se v nich určité znaky, které děti posléze šíří dále. Často se liší znaky pro dny v týdnu a pro měsíce i znaky pro barvy.

08

Kolik lidí v členských státech Rady Evropy používá znakový jazyk?
To se dá těžko říci. Ve členských státech totiž nejsou k dispozici spolehlivé statistiky. Odhaduje se, že v Evropské unii je cca 750 000 neslyšících uživatelů znakového jazyka. V průměru tvoří uživatelé znakového jazyka přibližně 0,1 % celkového počtu obyvatel v zemi. Do tohoto počtu nejsou zahrnuti lidé, kteří se učí znakový jazyk jako druhý jazyk ani děti neslyšících rodičů či jiní rodinní příslušníci. Odhaduje se, že např. ve Finsku je 5 000 uživatelů znakového jazyka, ve Francii 100 000 a v Rumunsku 20 až 30 000.

09

Byly znakové jazyky propojeny se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky: jak se jazykům učíme, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme (SERR), který je k dispozici ve více než 35 jazycích?
Francouzské Ministerstvo školství upravilo pro francouzský znakový jazyk některé části Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (jeho francouzskou verzi), zejména společné referenční úrovně a deskriptory.

10

Existuje způsob transkripce znakových jazyků?
Ano, znakový jazyk lze transkribovat několika způsoby. Neexistuje žádný standardizovaný způsob transkripce znakových jazyků, ale často se používá Hamburský notační systém (HamNoSys), který užívá určité symboly pro popis tvaru ruky a pohyb při znakování. Další systém, který funguje podobně, je systém SignWriting. Kromě toho se často používá tzv. „glossing“, kdy se znaky převedou do slov psaných velkými písmeny s vyobrazením výrazu obličeje a uvedením gramatické informace nad slovem či formou prefixu. Více informací naleznete na internetových stránkách na adrese http://www.signwriting.org/, nebo na http://assets.cambridge.org/97805216/37183/sample/9780521637183web.pdf (kapitola týkající se úmluv) či na adrese http://www.sign-lang.uni-hamburg.de/projects/hamnosys.html.

11

Kde najdu o znakovém jazyce další informace a jak se o něm mohu dozvědět více?
Nejlepší bude, když se obrátíte na sdružení neslyšících ve své zemi, abyste získali informaci o lekcích znakového jazyka, které se pořádají, a dozvěděli se více o znakovém jazyce, který se ve vaší zemi používá. Informace o všech sdruženích neslyšících v EU získáte online na internetových stránkách Evropské unie neslyšících (EUD) na adrese http://eud.eu/EUD_Members-i-159.html (mapa). MVíce informací je rovněž k dispozici na internetových stránkách Světové federace neslyšících na adrese http://www.wfdeaf.org/members/ordinary-members/list-of-members.


Rádi bychom vyjádřili poděkování Markovi Wheatleymu a Annice Pabschové z Evropské unie neslyšících (EUD - www.eud.eu) za jejich nemalé přispění ke zpracování této části.

Jazyková fakta
Language trivia
Casto kladené dotazy tykající se znakového jazyka
Ohodnot'te si sami své jaztkové dovednosti!
Jaztkové poklady
Talk to me!
Animal sounds
Jazykovy kvíz
Unique words
Celebrities speaking languages
Ahoj
Palindromes
Same word - different meaning
Brain game
Longest word
Tongue twisters
Idioms of the world
Send a card
Sign language game